Umělé oplodnění a roztroušená skleróza: jde to dohromady?
Jak je to s těhotenstvím u roztroušené sklerózy? Je při tomto onemocnění ovlivněna plodnost? A připadá v úvahu metoda asistované reprodukce?
RS nezpůsobuje neplodnost
Reprodukční obtíže se týkají čím dál tím většího množství párů. Není tedy divu, že postihnou i ženy a muže s roztroušenou sklerózou. Jsou u nich tyto obtíže častější?
Roztroušená skleróza jako taková nemá na plodnost žádný vliv. Ovlivňuje však sexuální funkce. U mužů způsobuje poruchy erekce, u žen například snížené libido. S roztroušenou sklerózou se také často pojí poruchy citlivosti nebo únava. Po překonání těchto překážek je však plodnost stejná jako u lidí, které roztroušená skleróza netrápí.
Výjimečně se v terapii roztroušené sklerózy využívají cytostatika. Některá z nich mohou vést k neplodnosti, a proto je vhodné před zahájením tohoto typu léčby konzultovat se svým lékařem eventuální zmražení zárodečných buněk, tedy vajíček nebo spermií.
Je roztroušená skleróza dědičná?
Většina epidemiologických studií ukazuje, že dědičnost hraje u roztroušené sklerózy určitou roli. Nejde ovšem o nikterak děsivá čísla. Zatímco v běžné populaci se roztroušená skleróza vyskytuje asi u 1–2 lidí na 1 000 obyvatel, u přímých příbuzných je to u 20–30 lidí na 1 000 obyvatel. Ze 100 lidí s roztroušenou sklerózou mají tedy 2–3 z nich v rodině někoho dalšího s tímto onemocněním. Takové riziko je stále velmi malé a rozhodně by nemělo být důvodem k rozhodnutí zůstat bezdětný.
Kromě genetické predispozice mají na rozvoj roztroušené sklerózy vliv i faktory zevního prostředí:
- infekce (zejména infekční mononukleóza),
- nedostatek vitaminu D,
- kouření (i pasivní!),
- střevní mikrobiom.
Potomci pacientů s roztroušenou sklerózou by proto rozhodně měli zůstat daleko z dosahu tabákového dýmu, měli by užívat vitamin D a nepřecházet žádné infekce.
Umělé oplodnění ano, ale s opatrností
Umělé oplodnění je u žen s roztroušenou sklerózou jen mírně riziková záležitost. Platí při něm podobná pravidla jako u žen plánujících těhotenství přirozenou cestou. V první řadě by onemocnění mělo být stabilizované, v posledních 6–12 měsících před otěhotněním by se neměla vyskytnout ataka, ideálně ani nové ložisko na magnetické rezonanci mozku a míchy.
V rámci umělého oplodnění (in vitro fertilizace, IVF) je u žen využívána hormonální stimulace, která může vyvolat zhoršení stavu, eventuálně ataku. Toto riziko stoupá při opakování stimulačních cyklů. Dle dostupných odborných publikací je vhodnější v rámci stimulačních schémat podávat spíše určitý typ hormonálních léků (tzv. antagonisty GnRH). Existuje i druhá varianta těchto léčiv (tzv. agonisté GnRH), ovšem ta se zdá být rizikovější.
Dítě potřebuje maminku v kondici
Těhotenství zpravidla patří mezi období, kdy u žen dojde ke zklidnění aktivity roztroušené sklerózy. Ataky se během něj objevují spíše výjimečně. Naopak zhruba půlroční období po porodu je ve srovnání s dobou před těhotenstvím rizikovější. Kojení je proto standardně doporučováno na dobu 2 až 3 měsíců, protože většinu léků při něm užívat nelze. Je to samozřejmě individuální dle aktivity onemocnění a zdravotního stavu ženy. V případě jakéhokoliv zhoršení je vhodné kojení ukončit dříve.
Řada maminek se snaží upřednostnit dítě před svým zdravím. Je však třeba si uvědomit, že maminka v dobré kondici je pro dítě důležitější než například 2 měsíce kojení navíc. Důležité je i dobré rodinné zázemí. Dítě je velká zátěž. Nevyspání a vyčerpání jsou pro ženy i muže s roztroušenou sklerózou nebezpečné.
Pryč jsou časy, kdy bylo těhotenství ženám s roztroušenou sklerózou zakazováno. Při správném načasování a plánování může většina žen s tímto autoimunitním onemocněním přivést na svět svého potomka.
(dos)
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17916439/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22693287/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23034952/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8410003/
