Sportování s roztroušenou sklerózou: pohyb je nutností!

Bolest, omezení hybnosti či nedostatek motivace. To jsou důvody, proč lidé trpící roztroušenou sklerózou méně sportují (1). Tělesná aktivita jim přitom může přinést radost i úlevu – stačí jen vědět, jak na to.

V roce 1976 vyšla první kniha, která naznačovala, že průběh roztroušené sklerózy by mohl být výrazně zpomalen a někdy i zastaven tělesným cvičením. Dr. Ritchie Russell, profesor klinické neurologie na univerzitě v Oxfordu, tehdy dokonce popsal, jaký typ pohybu je podle něj nejefektivnější. Od té doby byl dokázán blahodárný vliv fyzické aktivity při prevenci i léčbě celé řady dalších závažných nemocí, například rakoviny prsu – zde cvičení snižuje úmrtnost až o polovinu (4). Pacientům s roztroušenou sklerózou může pohyb přinášet:

• protizánětlivý efekt, který zpomaluje vývoj onemocnění (5);

• svalovou sílu a výdrž, která by jinak mohla časem ubývat;

• zvětšený rozsah pohybů;

• zlepšení rovnováhy (6–12);

• postupné zkvalitnění chůze a prodloužení došlé vzdálenosti (13);

• pozvednutí nálady a celkového psychického stavu, snížené riziko depresí (14);

• zvýšení produkce faktorů, které zajišťují výživu neuronů a velmi pravděpodobně mají pozitivní efekt na roztroušenou sklerózu (15).

Pohybové tipy od lékařů i pacientů

Roztroušená skleróza má několik forem a u každého pacienta probíhá odlišně. Při výběru fyzické aktivity velmi záleží na tom, jaký je konkrétní stav postižené osoby. Pokud jde o člověka bez pohybového omezení, je ideální středně těžká aerobní aktivita, jako například běh, plavání či jízda na kole (7). Na škodu nemusí být ani cvičení s činkami (10). Lidé s handicapem musejí vybírat sport rozvážně a brát v potaz své možnosti. Nejdůležitější však je najít takovou činnost, která baví a přináší radost. Zde je pár tipů:

• Porozhlédněte se v okolí po spolku sdružujícím lidi s roztroušenou sklerózou, jistě bude mít v nabídce celou řadu aktivit.

• Vyzkoušejte jógu, pilates nebo taiči. Při lekcích si vybírejte místo u stěny pro lepší stabilitu.

• Nebojte se zajít na cvičení pro seniory, i pokud mezi ně věkově nepatříte.

• Choďte – i krátká procházka denně mnohdy postačí.

• Najděte si parťáka – kohokoli, kdo bude sdílet vaše nadšení pro pohyb.

• Dávejte pozor na přehřátí a hodně pijte.

• Začínejte cvičit pozvolna a postupně přidávejte na intenzitě.

• Netrapte se. Pokud nezvládnete to, co dříve, buďte spokojeni s tím, co dokážete teď, a nechtějte od sebe příliš.

Cvičit by se mělo často a pravidelně. Lepší, než si jednou za čas udělat „sportovní den“, je volit kratší čas a vícekrát za týden. Jako ideální rozvržení se uvádí 30 minut 5× týdně. Pro každého pacienta s roztroušenou sklerózou však toto doporučení platit nemusí. Důležité je se při cvičení přehnaně neunavit (17).

(luko)

Zdroje: 

1. Nortvedt M. W., Riise T., Maeland J. G. Multiple sclerosis and lifestyle factors: the Hordaland Health Study. Neurol Sci 2005; 26: 334–339

2. http://www.overcomingmultiplesclerosis.org/Recovery-Program/Exercise/

3. Russell W. R. Multiple sclerosis – control of the disease. Oxford: Pergamon Press, 1976

4. Holmes M. D., Chen W. Y., Feskanich D., et al. Physical activity and survival after breast cancer diagnosis. Jama 2005; 293: 2479–2486

5. Das U. N. Anti-inflammatory nature of exercise. Nutrition 2004; 20: 323–326

6. Brown T. R., Kraft G. H. Exercise and rehabilitation for individuals with multiple sclerosis. Phys Med Rehabil Clin N Am 2005; 16: 513–555

7. White L. J., McCoy S. C., Castellano V., et al. Resistance training improves strength and functional capacity in persons with multiple sclerosis. Mult Scler 2004; 10: 668–674

8. White L. J., Dressendorfer R. H. Exercise and multiple sclerosis. Sports Med 2004; 34: 1077–1100

9. Rietberg M., Brooks D., Uitdehaag B., et al. Exercise therapy for multiple sclerosis. Cochrane Database Syst Rev 2005: CD003980

10. Kileff J., Ashburn A. A pilot study of the effect of aerobic exercise on people with moderate disability multiple sclerosis. Clin Rehabil 2005; 19: 165–169

11. Romberg A., Virtanen A., Ruutiainen J., et al. Effects of a 6-month exercise program on patients with multiple sclerosis: a randomized study. Neurology 2004; 63: 2034–2038

12. Gutierrez G. M., Chow J. W., Tillman M. D., et al. Resistance training improves gait kinematics in persons with multiple sclerosis. Arch Phys Med Rehabil 2005; 86: 1824–1829

13. van den Berg M., Dawes H., Wade D. T., et al. Treadmill training for individuals with multiple sclerosis: a pilot randomised trial. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2006; 77: 531–533

14. Sutherland G., Andersen M. B. Exercise and multiple sclerosis: physiological, psychological, and quality of life issues. J Sports Med Phys Fitness 2001; 41: 421–432

15. Gold S. M., Schulz K. H., Hartmann S., et al. Basal serum levels and reactivity of nerve growth factor and brain-derived neurotrophic factor to standardized acute exercise in multiple sclerosis and controls. J Neuroimmunol 2003; 138: 99–105

16. http://www.activemsers.org/exercisesstretches/tipsexercisingwithms.html

17. Nancy Lowenstein: Fighting fatigue in multiple sclerosis. Demos Health 2009, ISBN: 978-1932603750

CO-CZ-0170