RS a očkování proti covidu-19. Jde to dohromady?
Očkování proti covidu-19 je přednostně určeno vyšším věkovým kategoriím a také chronicky nemocným. Na druhou stranu je to s vakcinací u roztroušené sklerózy (RS) komplikovanější a je k němu třeba přistupovat opatrně. Jaké je tedy resumé u pacientů s RS, očkovat, či neočkovat?
Některá očkování jsou u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) přímo zakázaná. Většinu vakcín je však možné podat za dodržení podmínky individuálního přístupu. Vzhledem k tomu, že RS patří mezi autoimunitní onemocnění, aktivace imunitního systému očkovací látkou by při nevhodném načasování mohla nadělat více škody než užitku. Ovšem velké komplikace může způsobit i infekce samotná, často mnohonásobně větší než samotné očkování.
V mnoha případech je naopak vakcinace nutná, a to zejména před zahájením některých terapií. Měla by však probíhat vždy ve vhodnou chvíli ve vztahu k podání chorobu modifikujícího léku (DMD), aktivitě nemoci a hladině protilátek.
Covid-19 a RS
Lidé s roztroušenou sklerózou nesou dle dostupných dat obecně stejná rizika ve vztahu ke covidu-19 jako ostatní populace. Roztroušená skleróza samotná se tedy nejeví být rizikovým faktorem. Vyšší riziko se však specificky týká lidí, kteří mají vyšší stupeň neurologického postižení, jsou krátce po kúře kortikoidů nebo užívají některé konkrétní léky vyšší linie.
Stejně tak ale pro osoby s RS platí identické rizikové faktory jako pro ostatní populaci, tedy těžší průběh lze očekávat u:
- starších osob (zejména nad 65 let věku),
- u osob s dalšími přidruženými nemocemi (zejm. cukrovkou, nemocemi dýchacích cest, vysokým tlakem, obezitou).
Dostupné vakcíny se zdají být bezpečné
Očkování proti covidu-19 je v současné pandemické situaci doporučováno nejen lidem s rizikovými faktory, ale i ostatním osobám s RS. Specializovaná RS centra však nejsou schopná logisticky očkování zajistit. Musí proto probíhat standardně cestou očkovacích center nebo v ordinacích praktických lékařů.
Dostatek informací ohledně dlouhodobého efektu vakcín proti covidu-19 u lidí s RS bohužel zatím není k dispozici. Ve světě však již bylo lidí s RS očkováno dostatečně velké množství na to, aby bylo možno říci, že žádná z dosud vyvinutých a Evropskou lékovou agenturou schválených vakcín nenese specifické riziko pro lidi s tímto chronickým onemocněním. Na základě mechanismu účinků těchto očkovacích látek se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti covidu-19 není „živá“ – tedy neobsahuje žádný virus schopný způsobit infekci.
Základní pravidla
Ať už se jedná o rizikovější, nebo z hlediska covidu-19 nerizikovou osobu s RS, je v rámci bezpečnosti vždy nutné dodržet několik základních pravidel:
- Nenechat se očkovat po prodělání akutního infekčního onemocnění jakéhokoliv původu (tj. teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.), v tomto případě vyčkat nejméně dva týdny po odeznění příznaků.
- Nenechat se očkovat po prokazatelné (PCR testem) nákaze covidu-19 v posledních třech měsících.
- Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2.
- Neočkovat se v době ataky, po podání vysokodávkovaného kortikoidu odložit podání vakcíny alespoň o čtyři týdny.
- Před očkováním se poradit se svým ošetřujícím lékařem v RS centru. Nevhodné načasování vzhledem k aktivitě nemoci či podání léků by mohlo mít za následek neefektivitu očkování či zhoršení zdravotního stavu.
Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, by navíc měli opravdu striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou virem. Dále je potřeba zdůraznit, že i po očkování nějakou dobu trvá, až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity vůči nemoci.
(dos)
Zdroj:
