Roztroušená skleróza: když se bílé krvinky obrátí proti vlastnímu tělu

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém, tedy mozek a míchu. Hlavní úlohu v rozvoji nemoci hrají bílé krvinky, které se zjednodušeně řečeno vymknou kontrole a začnou napadat vlastní tkáně. Moderní medicína má naštěstí k dispozici léky potlačující agresivní jednání imunitního systému.

Imunita – dobrý sluha, ale zlý pán

Bez imunity bychom na této planetě nemohli existovat.

Imunitní systém nás nepřetržitě chrání před útoky škodlivých mikroorganismů a nežádoucím působením látek z vnějšího prostředí.
Úkolem imunitního systému je bezpečně rozpoznat „cizí“ od „vlastního“ a to cizí zneškodnit, odstranit, zlikvidovat.
Imunitní systém však neváhá zasáhnout i proti buňkám vlastního těla, když jsou poškozené, neplní svou funkci v těle nebo představují hrozbu pro organismus. Imunitní systém tak například zlikviduje buňky postižené nekontrolovaným dělením, které by mohly být příčinou zhoubného nádorového bujení.

V některých případech však imunitní systém ze zatím neznámých důvodů začne napadat i zdravé buňky vlastního organismu. Zjednodušeně se dá říct, že takto vznikají autoimunitní choroby.

Příčina těchto nemocí je dosud nejasná. Na jejich rozvoji se nejspíš podílí více faktorů. V případě roztroušené sklerózy se uvažuje o vlivu:

dědičnosti,
infekčních chorob,
hormonů,
vitaminů.

Útok na nervovou tkáň

Hlavní roli v rozvoji roztroušené sklerózy hrají bílé krvinky, především T lymfocyty.

T lymfocyty jsou normálně v tělu zodpovědné za přímou likvidaci cizorodých buněk a látek a současně se podílejí na tvorbě protilátek.
Z dosud neznámých důvodů se však může T lymfocyt při setkání s buňkami centrálního nervového systému aktivovat a začít ničit pochvy nervových vláken (myelin), buňky tvořící tyto pochvy (oligodendrocyty) a také samotná nervová vlákna.
Aby nebyl ve svém – pomýleném – boji sám, produkuje zánětlivé látky, které přilákají další buňky imunitního systému.
Takto se postupně rozvíjí masivní autoimunitní zánět. Výsledkem je poškození nervového systému a příznaky roztroušené sklerózy.

Pomoc existuje

Roztroušenou sklerózu nelze v současnosti úplně vyléčit. Její průběh však dokážou zpomalit léky, které potlačují funkci imunitního systému. Jedním z těchto léků je protilátka, která se přichytí na povrch lymfocytů a blokuje tak jejich funkci. Mechanismus jejího působení je však daleko složitější. Kromě snížení počtu „zlých“ lymfocytů také zvyšuje počty „hodných“ lymfocytů. Zabraňuje tak novým vzplanutím nemoci a zpomaluje její celkový průběh.

(holi)

Zdroje:

emedicine.medscape.com