Psychoterapie je nedílnou součástí léčby roztroušené sklerózy

Doby, kdy bylo v medicíně i obecně v populaci trendem oddělovat tělo od duše, jsou dávno pryč. Moderní poznatky naopak vedou k tomu, že stav psychiky ovlivňuje tělesné zdraví a naopak. Nejinak je tomu i v případě roztroušené sklerózy (RS). Psychika totiž může zásadně ovlivnit nejenom každodenní život, ale i průběh onemocnění.

Nedílná součást léčby

Psychoterapie je spolu s léky a rehabilitací zásadní součástí léčby roztroušené sklerózy. Pomáhá pacientům přijmout novou životní situaci a srovnat se s ní. Postupem času se samotné onemocnění dostává do pozadí a nemocní mohou řešit své každodenní problémy. Při psychoterapii jsou použity různé techniky rozhovoru, rozumová práce s emocemi, emoční ventilace, relaxace, pokročilé kontextové techniky a řada dalších metod. Výhodou je, že se nemocný může u psychoterapeuta svobodně vyplakat, vyvztekat nebo politovat a nebude přitom nijak kritizován a hodnocen.

Nemoc těla i duše

Pacient Jiří, kterému byla diagnostikována roztroušená skleróza, se na počátku léčby potýkal s depresí. Ošetřující lékařka jej odeslala k psychiatrovi, který psychické onemocnění potvrdil. Zhruba 3 až 4 měsíce dostával různé kombinace léků, jejichž účinnost se projevila teprve s odstupem. V mezidobí mu výrazně pomohla manželka, která s ním trávila co nejvíce času. Nejvíce oceňuje fakt, že ho nelitovala.

Antidepresiva užívá Jiří do současné doby. Jak uvedl, nevadí mu to a ani se za léčbu nestydí. Díky antidepresivům a také psychoterapii přestal řešit diagnózu roztroušené sklerózy, respektive se s nemocí vyrovnal velice rychle.

Přínos psychoterapie pro pacienty s RS

Pacient Jiří navštívil během léčby psychoterapeutku Renátu Malinovou, která se specializuje na terapii pacientů s roztroušenou sklerózou. Přínos psychoterapie oceňuje především v tom, že psychoterapeutce mohl říct věci, které by neřekl manželce, přátelům ani jiným lidem ve svém okolí. Překvapen byl zejména formou terapie. Očekával, že mu terapeutka poskytne určitý „návod“, co dělat. Díky její pomoci byl naopak schopen nalézt si správnou cestu sám.

Podle slov psychoterapeutky Malinové je na počátku vhodné, aby rodina byla s nemocným a naslouchala mu. Nejdůležitější je podle ní čas, po stanovení diagnózy je proto zásadní vyvarovat se rozhodnutích, která mohou být vlivem situace unáhlená. Důležité je také hloupě neutěšovat a nepotvrzovat nemocnému roli oběti, což vede k zesílení negativních emocí. Bližní by spíše měli připomínat, že za mrakem se nachází slunce, a ukázat pacientovi možnou cestu. Jak psychoterapeutka trefně uzavírá, sdílená radost je dvojitá radost a sdílená starost je poloviční starost.

(holi)

Zdroje:

http://www.multiplesclerosis.cz/index.php/roztrousena-skleroza/o-roztrousene-skleroze/158-psychoterapie-jako-nedilna-soucast-komplexni-lecby-rs

https://www.erestymcr.cz/zivot-s-rs/default/psychoterapie

http://www.rskompas.cz/rs-kompas-plus/150-Jak-muze-pomoci-rodina-i-psychoterapeut/