Pacientka s RS vystřídala řadu léků, opět hledá ten vyhovující

Roztroušená skleróza patří mezi onemocnění s velmi různorodými projevy. I z toho důvodu mnoho pacientů řadu let tápe, potýká se s nespecifickými potížemi a navštěvuje různé lékaře, než se dočká potvrzení diagnózy. Podobně tomu bylo i u 41leté Štěpánky. Této pacientce navíc „nesedělo“ více léčivých přípravků, což v průběhu let komplikovalo a stále komplikuje léčbu.

Již od 16 let měla Štěpánka problémy s hybností dolních končetin. „Pořád mě brněly nohy, absolvovala jsem různá vyšetření na ortopedii, kde mi řekli, že to je artróza, ale spíš mi přišlo, že si o mně myslí, že jsem simulant,“ popsala s tím, že pak se k potížím přidaly bolesti zad, které na nějaký čas zmírnily rehabilitace. Jenže pak to začalo nanovo. Mladé ženě se točila hlava a po jedné z rehabilitací se její stav výrazně zhoršil. „Po návratu domů jsem byla hodně unavená, tak jsem si šla lehnout, abych si odpočinula. Ale když jsem se vzbudila, vůbec jsem nemohla vstát z postele. Když se mi to konečně podařilo, okamžitě jsem se poroučela k zemi, nohy mě vůbec neposlouchaly,“ popsala. Kamarádka ji odvezla do nemocnice, kde se po třech dnech podrobila lumbální punkci a po letech nejistoty se konečně dozvěděla diagnózu – roztroušená skleróza.

Mateřství navzdory rizikům

Pak začalo martyrium s hledáním optimální léčby. „Po prvních dvou typech léků jsem byla neskutečně unavená, vůbec jsem nebyla schopná fungovat. Třetí lék působil dobře, ale protože při jeho užívání dochází k oslabení imunitního systému, probudil se mi v těle virus, který by mohl zmutovat a vést k závažné infekci. Tak jsem jej také musela přestat užívat. Čtvrtý lék už mi konečně vyhovoval,“ uvedla pacientka.

Okolo 35. roku začala Štěpánka uvažovat o těhotenství. Navzdory všem rizikům a varování lékařky tedy vysadila léky, po třeba měsících otěhotněla a v 36 letech porodila zdravého chlapečka. Její zdravotní stav se skutečně trochu zhoršil, především pokud jde o pohyblivost dolních končetin. Z toho důvodu kojila jen 3 měsíce, aby se mohla vrátit k léčbě. Svého rozhodnutí ovšem nelituje. „Syn je moje největší radost. Je úžasný, když jdeme do schodů, drží mě za ruku, abych nespadla, vždycky počká, když nestíhám. Teď se začal učit jezdit na koni a jde mu to krásně. Po prázdninách už půjde do školy,“ popsala pacientka.  

Hledání optimální léčby pokračuje

Vzhledem k dalšímu zhoršení Štěpánčina zdravotního stavu musela před 3 roky opět změnit léčbu. Ani tato volba ovšem nebyla optimální. Došlo sice k částečné stabilizaci nemoci, ale nové léky způsobily poruchu štítné žlázy. Proto teď se svou lékařkou řeší, jaká léčiva zvolí dále. „Nyní používám alespoň elektrický neurostimulační pásek, který si dávám pod koleno a pomáhá mi při chůzi, a doufám v další, tentokrát už bezproblémový lék vhodný i pro mě,“ uvedla. Naštěstí pokud jde o terapii roztroušené sklerózy, na trhu je v současnosti na výběr relativně široké spektrum léčivých přípravků.

Štěpánka je v invalidním důchodu, snaží se přivydělávat si na dohodu o provedení práce, aby zvládla péči o syna. Je totiž samoživitelka, s manželem se rozešli 2 roky po porodu.

(lek)

Zdroj:

Nadační fond IMPULS