Osa střevo–mozek: budoucnost léčby RS?

Souvislost střevních bakterií a roztroušené sklerózy je v posledních letech velkým tématem. Jak spolu střevo a mozek souvisí? Jak tuto spojitost využít a co lze očekávat do budoucna?

Ty jsi ale střevo!

Počet genů střevního mikrobiomu, bakterií obsažených v našem střevě, o dva řády převyšuje počet genů lidských. S trochou nadsázky má tedy tvrzení „ty jsi ale střevo“ své opodstatnění. Kolem zažívacího traktu se také nachází přibližně 80 % všech imunitních buněk. A je prokázáno, že střevní mikrobiom hraje zásadní roli ve vývoji imunitního systému. Odborné studie dokonce u lidí s konkrétními střevními bakteriemi odhalily vyšší pravděpodobnost výskytu některých neurologických chorob (např. Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci nebo amyotrofické laterální sklerózy).

O myších a lidech

První zásadní práce potvrzující souvislost střevního mikrobiomu s autoimunitním onemocněním centrálního nervového systému (např. roztroušenou sklerózou) byla publikována v roce 2008. Od té doby jich přibývá jako hub po dešti. Většina z nich se zatím zabývala jen myším modelem nemoci. Publikovány už ale byly i doklady o odlišném zastoupení střevních bakterií u jedinců s roztroušenou sklerózou a bez ní. Zjednodušeně lze říci, že u lidí s roztroušenou sklerózou bylo menší zastoupení bakteriálních druhů. Specificky u nich též chyběly konkrétní druhy, které podporují vývoj regulačních bílých krvinek, a naopak převládaly druhy, jež podporují vývoj prozánětlivých bílých krvinek. Zajímavé je také to, že při přesunutí těchto bakterií nebo jejich produktů mezi zdravými a nemocnými myškami se vývoj bílých krvinek u myší změnil. To s sebou přináší určitou naději i pro lidskou populaci.

Mikrobiom a progrese: souvisí spolu?

Výzkum porovnává nejenom osoby či myši, které trpí či netrpí roztroušenou sklerózou, ale i jednotlivé typy této nemoci. V roce 2020 byla publikována práce, která ukazuje zajímavé rozdíly mezi mikrobiomem u relaps-remitentní a sekundárně progresivní roztroušené sklerózy. Tento výzkum je však stále v plenkách.

Teorií je mnoho

Teorií vysvětlujících vliv střevního mikrobiomu na roztroušenou sklerózu je mnoho. Kromě výše uvedeného jde i o podobnost některých bakterií s obalem nervových vláken nebo například vazbu protilátek na některé typy střevních bakterií. Zajímavá je také ochranná funkce parazitů. Jejich přítomnost reguluje bílé krvinky a bylo prokázáno, že likvidace parazitů u lidí s roztroušenou sklerózou vede ke zhoršení celkového stavu. Vztah střeva a centrálního nervového systému je zkrátka složitý a pravděpodobně se na něm bude podílet řada mechanismů. Nakročeno však máme pravou nohou.

Jste to, co jíte?

Výzkum roztroušené sklerózy a střevního mikrobiomu běží sice závratnou rychlostí, stále je ale jen v začátcích. Co si z jeho závěrů můžeme odnést už nyní? Dle dostupných dat je pozitivní přijímat mastné kyseliny s krátkým řetězcem a nefermentované vlákniny – tedy zejména ovoce, zeleninu nebo luštěniny. Už pouhá třídenní změna stravy může složení střevního mikrobiomu změnit. Vliv má pravděpodobně také sůl – její nadměrný příjem vede k úbytku konkrétních laktobacilů (Lactobacillus murinus) a k aktivaci prozánětlivých bílých krvinek. Na druhou stranou oblíbená a hojně užívaná probiotika pravděpodobně významný vliv nemají.

Vztahy mezi mikrobiomem, imunitním systémem a centrálním nervovým systémem jsou velmi komplikované, mnohostranné, a v jejich objasňování jsme teprve na začátku. I přesto se zde do budoucna otevírá velmi nadějná možnost: možnost terapie a možná i prevence roztroušené sklerózy prostřednictvím úpravy složení střevních bakterií.

(dos)

Zdroje: