Neoblíbené injekce a starobylé tablety: Jak se léčilo dříve?

Někomu vadí už jen pohled na stříkačku s jehlou, jiný zase trpí při polykání prášků. Prozradíme, kdy se tyto lékové formy objevily a jaký byl jejich start.

Nejisté začátky

Ačkoliv efekt hadího kousnutí a otrávených šípů byl znám od starověku, vývoj stříkačky a jehly trval několik století. Samotný krevní oběh byl popsán na počátku 17. století a první injekce do žíly jsou zmiňovány zhruba od roku 1650. Sir Christopher Wren použil stříkačku vyrobenou z močového měchýře zvířat upevněnou k husímu brku, aby aplikoval víno a opium do žil psa. Lidem byly první injekce vpíchnuty krátce poté v Německu, avšak především kvůli technologické nedokonalosti a rizikům se až do poloviny 19. století nepoužívaly.

Pod kůži nejen jehlou

V té době se také objevila první podkožní injekce, kterou si dnes pacienti běžně aplikují sami. Jejími předchůdci nebyly jen očkovací lancety. Známá je i aplikace vezikantu (látky způsobující vznik puchýřů) k rozrušení pokožky s následným podáním léčiva na obnaženou kůži. Ve srovnání s tím se vpichy po dnešních aplikačních perech zdají hned méně bolestivé. Uvedené metody byly tehdy popsány francouzskými vědci. Používaly se zhruba do konce století, tedy do příchodu podkožních injekcí v podobě, jak je přibližně známe dnes. Kombinace skla a kovu umožnila podat přesný objem, ostré jehly a kanyly zjednodušily praxi. Důležitým pokrokem, který významně zvýšil bezpečnost, byla aseptická příprava injekcí a sterilizace. Vývoj pokračuje i dnes, mezi nejnovější trendy patří mikrojehly a monitorované „drug delivery“ systémy.

A co tablety?

První zmínky o tabletách najdeme už ve starověkém Egyptě – vznikaly tak, že se rozdrcené byliny smíchaly s těstem nebo třeba medem. Stroj na jejich výrobu však vznikl až v polovině 19. století. V této době se také tablety začaly potahovat cukrem nebo želatinou pro snazší polykání a příjemnější chuť. Dnes existuje mnoho jejich tvarů a typů. Rozpouští se v ústech, známe tablety s modifikovaným uvolňováním léčiva i ty, které mohou obsahovat více účinných látek. Nejnověji se mluví o tzv. 3D personalizovaných tabletách, které by se mohly tisknout na 3D tiskárně přímo pro konkrétní pacienty.

Současnost a RS

Nebylo tomu tak vždycky, ale dnes mají pacienti s roztroušenou sklerózou k dispozici léky ve formě podkožních injekcí i tablet. Zatímco injekce šetří trávicí trakt, pro většinu lidí je nejpohodlnější užívání jedné tabletky denně; i to dnes léčba umožňuje.

(mir)

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17526154