Kvalitu života s RS dokáže zlepšit komplexně vedená rehabilitace

Přestože si většina z nás pod pojmem rehabilitace představuje tělesná cvičení či masáže, zdaleka nejde pouze o tyto aktivity. Rehabilitace v obecném slova smyslu pomáhá nemocným s roztroušenou sklerózou v navrácení fyzických, ale také psychických a sociálních schopností a sil, které nemoc nějakým způsobem narušila.

Nezávislost a kvalita života

Na procesu rehabilitace s nemocným spolupracuje celý multidisciplinární tým odborníků. Společným cílem všech zúčastněných je podpora funkční nezávislosti pacienta a zlepšení kvality jeho života. Rehabilitace, kterou nemocný s roztroušenou sklerózou využívá, vždy vychází z jeho individuálních potřeb. Měla by být zahájena včas, ideálně ihned po zjištění diagnózy, a trvat dlouhodobě. Rehabilitační péče pomáhá nemocnému mimo jiné v (1):

usnadnění vykonávání každodenních aktivit,
zajištění pohyblivosti, soběstačnosti a komunikace,
sociálním a pracovním včlenění do společnosti.

Multidisciplinární tým

Jak již bylo řečeno, rehabilitace se účastní celý tým odborníků. Patří mezi ně (1):

lékař,
fyzioterapeut – může s nemocným cvičit individuálně nebo ve skupinách. Cviky, které mohou být zaměřeny na posílení, uvolnění nebo zlepšení rovnováhy, uzpůsobuje aktuálnímu zdravotnímu stavu nemocného, poskytuje instruktáž vhodného cvičení v domácím prostředí, umožňuje aktivovat funkční rezervy centrálního nervového systému a zlepšit pohybové postižení, učí nemocného kompenzačním mechanismům v případě, že je postižení nevratné (1);
ergoterapeut – zaměřuje se na nácvik běžných denních aktivit, jako je například oblékání, hygiena či jedení, poradí s možností využití speciálních pomůcek usnadňujících denní činnosti (2);
logoped – zabývá se poruchami řeči a polykání, které mohou s onemocněním rovněž souviset (3);
protetik – vyrábí potřebné kompenzační pomůcky, například ortézy;
sociální pracovník – je ochoten poradit s vyřízením žádostí na speciální pomůcky, přiznání příspěvku na péči, příspěvku na mobilitu, invalidního důchodu; poskytne informace o nabízených formách osobní asistence a dalších dostupných sociálních službách (4);
zdravotní sestra – proškolí nemocného a jeho blízké o problematice cévkování, proleženin a podobně;
psycholog či psychoterapeut – pomáhá s řešením psychických problémů souvisejících s roztroušenou sklerózou, ale také partnerskými, rodinnými a dalšími osobními problémy nemocného (5).

Celý tým odborníků by měl spolu s pacientem samotným a jeho blízkými úzce spolupracovat a komunikovat tak, aby se promptně přizpůsobil individuálním a spolu s onemocněním se měnícím požadavkům nemocného.

(veri)

Zdroj:

CO-CZ-0305 November 2015