Ataka – typický projev roztroušené sklerózy

Vzplanutí projevů roztroušené sklerózy se označuje pojmem exacerbace, relaps či ataka. Jedná se o projev poškození nervového systému, který typicky trvá déle než 24 hodin. Informace o příznacích roztroušené sklerózy uvádí na svých internetových stránkách americký zdravotnický portál everydayhealth.com.

Americká neuroložka Tanuja Chitnis, specializující se na roztroušenou sklerózu, přirovnává lidský nervový systém ke složité změti elektrických kabelů. Nervová tkáň pomocí těchto „kabelů“ rozvádí důležité informace po celém těle. Pro přenos signálu do nervových vláken je velmi důležitá izolační vrstva, kterou v těle zastává myelinová pochva. Právě myelinové pochvy jsou cílem bílých krvinek při autoimunitním zánětu známém jako roztroušená skleróza. Bílé krvinky poškozují myelin na povrchu vláken, což vede k rozvoji bohatého spektra neurologických příznaků. Každá část mozkové tkáně je totiž specializována na jinou činnost. Poškození se tak může projevit poruchami zraku, hybnosti, řeči, brněním, únavou, změnami emocí a dalšími obtížemi.

Typický projev onemocnění

Autoimunitní choroba se projevuje atakami. Jedná se o neurologické příznaky, které trvají déle než 24 hodin. Ataky se střídají s následnou úpravou příznaků, takzvanými remisemi. Remise mohou být úplné, zejména na počátku onemocnění. V pozdějších fázích nemoci však po odeznění ataky zůstávají částečné projevy postižení nervového systému. I v případě kompletní klinické úpravy ataky mohou být nervová vlákna trvale poškozena, což se projeví zpomaleným vedením nervových vzruchů. Proto je nutné chorobu adekvátně léčit již od prvotních projevů. Příznaky atak se obecně mezi jednotlivými nemocnými značně liší. Mezi běžné obtíže patří:

• výrazná únava,
• brnění a mravenčení v končetinách,
• bolest očí a rozmazané vidění,
• svalová slabost a poruchy koordinace,
• problémy s močením a vyměšováním.

Hledání příčiny

Spouštěčem atak může být jakákoliv aktivace imunitního systému. Tanuja Chitnis uvádí, že s rozvojem příznaků jsou nejčastěji spojovány infekce a psychický nebo fyzický stres. Lékařka dále vyvrací mylnou představu o tom, že za rozvojem atak stojí očkování. Podle ní existují silné důkazy, které svědčí proti této domněnce. V současnosti bohužel neexistuje žádný způsob, jak vzniku ataky spolehlivě zabránit. Lékaři doporučují důslednou osobní hygienu. Po důkladném zhodnocení zdravotního stavu a konzultaci s lékařem je možné i preventivní očkování proti chřipce a dalším infekčním chorobám.

I když příznaky atak v časných fázích nemocí odeznívají, v pozdějším průběhu dochází k rozvoji trvalého poškození nervového systému. V bezpříznakovém období nemoci naštěstí přichází ke slovu rehabilitace, která dokáže úplně, nebo alespoň částečně napravit neurologické obtíže.

(holi)

Zdroj:
www.everydayhealth.com

CO-CZ-0192